Hapalův park: Příběh, který čeká na rozuzlení
K napsání článku o projektu Hapalův park mne motivovaly plány studií, které jsem našel na radnici. Tyto plány si následně vyžádala i Kancelář Architekta města Brna, protože o jejich existenci neměli žádné záznamy.
Na pomezí brněnských Vinohrad podél ulice Jedovnická směrem na Hády, měla vzniknout zelená oáza – největší městský park v Brně. Nést měl jméno po Richardu Hapalovi (1918–1941), poručíkovi čs. armády a navigátorovi 311. bombardovací perutě RAF, který byl za druhé světové války omylem sestřelen britským stíhačem při návratu z bojového letu. Hapala žil v Řečkovicích, kde po něm dnes nese jméno jedna z ulic. Park měl být poctou jeho památce.
Nápady a projekty
Myšlenka na vytvoření parku o rozloze přes 210 000 m² vzešla od studentů, kteří jej v roce 2017 navrhli, prezentovali i plánovali realizovat. Návrh získal podporu veřejnosti při hlasování ve společenském sále na Vinohradech a za projekt se postavilo i vedení města Brna, Teplárny Brno a spolek Studentské Brno.
Historie sahá až do předválečných let
Sen o parku však zůstal jen na papíře. Obrovský pozemek, na kterém měl Hapalův park vyrůst, je totiž předmětem dlouholetého sporu o restituční nároky. Na začátku druhé světové války byl majetek zámožného prvorepublikového průmyslníka Pavla Khona (1889-1951) – který před válkou strategicky skoupil stovky pozemků po Brně – v roce 1939 na základě příkazu říšského protektora kvůli jeho židovskému původu zabaven. Po válce a osvobození byl majetek nejprve v prosinci 1945 zkonfiskován národní správou jako „Brno-Bohunické cihlářské závody a továrna na hliněné zboží“ a později znárodněn. Khon, který prožil válečná léta v Londýnské emigraci, se pak v roce 1947 domáhal zrušení národní správy alespoň nad pozemky. V roce 1950 byl podnik začleněn do Bohunických cihelen n.p., Brno.
Dědicové se o majetky, které mají hodnotu stovek milionů korun začali hlásit po roce 1989. Jedná se především o lukrativní pozemky v osmi brněnských městských částech. Naposledy to byl například prodej pozemku v Bohunicích pod kampusem Masarykovy univerzity za 30 milionů korun. Většina sporů byla urovnána do roku 2010, některé spory skončily až u soudu ve Štrasburku. Avšak právě parcela určená pro Hapalův park mezi nimi nebyla. Soud později restituční nárok zamítl pro nedostatečné prokázání vlastnictví. Rodina Khonových na tento verdikt, tak jako na mnoho jiných, již dříve vydaných verdiktů, včetně soudních sporů s Ministerstvem financí ohledně Benešových dekretů na znárodnění průmyslových podniků, podala žalobu, která od roku 2017 stále čeká na rozhodnutí.
Nové plány všechno ruší
Celkovou situaci ohledně parku navíc zkomplikoval nový Územní plán města Brna, který vstoupil v platnost 31. ledna 2025. Tímto zanikla platnost všech dosavadních urbanistických studií, včetně těch, které park zohledňovaly a byly již defakto připravené.
Archivní podklady Městské části Brno-Vinohrady dokládají, že se s využitím této lokality pro volnočasové aktivity počítalo už od přelomu 80. a 90. let, kdy probíhala výstavba samotného sídliště. Tehdy vznikly projektové studie s názvem „dostavba a humanizace městské části Brno-Vinohrady“. V některých studiích projektanti navrhovali například vybudování jezera s lodičkami, rekreační plochy s ptactvem, rostlinami a bazénem, jiní centrum volného času, vědy a poznání.
Zda Hapalův park někdy vznikne, zůstává nejisté. Mezi ideou komunitního prostoru a realitou právních sporů leží složitá cesta. Věřím, že jednou budeme mít možnost vrátit původní záměr tomuto místu.
Robert Kurucz
zastupitel Plus pro Vinohrady
PS: Po vydání tohoto článku v Informu mne kontaktoval Vinohradský občan r.1940, kterého bratr pilota Hapaly učil ve škole. Doplnil mi některé zajímavé informace, např. že pohřeb pilota byl uskutečněn tak, že v rakvi byla jen čepice a cihly….
