Proč nutně potřebujeme parkovací domy na Vinohradech?
Dalo se čekat, že nové parkovací domy a debata o jejich výstavbě se stanou hitem podzimních voleb. Co se ale čekat nedalo, je to, že vzniknou strany, které se nepokrytě snaží tento klíčový projekt zpomalit, zpochybnit ho jako nepotřebný, nebo dokonce kombinovat garáže se startovacími byty, což už je opravdový bizár.
Naopak strany dosluhující koalice ( Plus pro Vinohrady, Spolu i ANO) se shodují v tom, že výstavba PD je nejlepším možným řešením pro Vinohrady a výstavbu PD podporují. A první kroky tímto směrem se daří.
Důvody proč řešit parkování pomocí parkovacích domů (PD) jsou jednoduché, a snad jasné každému, kdo se na Vinohradech snaží zaparkovat. PD jsou neoddělitelnou součástí přeměny dopravní infrastruktury na Vinohradech. Mimo PD je velká část našeho úsilí zaměřena na vnitřních komunikace a zde prioritně na řešení problematických míst s ohledem na průjezdnost komunikací. Jde o to, aby se ke každému domu dostala nejenom svozová vozidla SAKO ale v případě potřeby hlavně jednotky HZS. Logicky je proto prioritou stavebních úprav v jednotlivých lokalitách ( přehled viz Inform květen + červen) průjezdnost, vznik nových parkovacích míst je v tomto případě až bonusem. Principem stavebních úprav je aby ani neumožňovaly špatné parkování. Jinak to ani nejde, žádná vhodná plocha pro kapacitní parkování přímo v intravilánu Vinohrad není, neexistuje a nelze ji vytvořit. Zjednodušeně – naším cílem je průjezdné sídliště a dostatečně kapacitní parkování které najdete v chráněném PD. Dostatečnou kapacitou přitom rozumím takovou kapacitu, která bude dostatečná i za několik let a to i potom co nepochybně dojde k redukci parkovacích míst ať už vlivem modrých zón nebo jen přísnějším dohledem nad dodržováním pravidel silničního provozu. Kapacita ,,našich“ PD se bude pohybovat okolo 450 míst v různém parkovacím režimu. Našim píši v uvozovkách proto, že výstavba proběhne na pozemcích patřící městu, město také bude zásadním investorem, provozovat PD bude městská firma BKOM.
To je stejný model provozu PD jaký se chystá i v dalších městských částech, v Lískovci, Krpoli či v Kohoutovicích. Podobné to bude i u PD Billa kde se předpokládá model financování známý pod zkratkou PPP. Myslím, že se shodneme v tom, že nelze klást rovnítko mezi večerním hledáním volného parkovacího místa kdekoliv na ulici a pohodlným parkováním na vlastním místě chráněném před vlivy počasí a vandaly. Při využívání nových PD bude možné vybírat z různých režimů využívání, od dlouhodobých pronájmů po jednorázové využití.
Tématem a argumentem proč neřešit parkování je pro mnohé nutnost zásahů do zeleně.
Ano, bez zásahů do zeleně není možné komunikace rozšířit a upravit. Pokud je nutný zásah do zeleně a odstranění stromu, je nutné strom nahradit. Např. v případě kácení jednoho ks. dubu na Bzenecké bude nutné vysadit náhradou tři platany javorolisté a čtyři kusy tavolníku. Zároveň je nutné zajisti péči o tyto dřeviny po dobu pěti let. Co je ale podstatné, tyto nově vysazované dřeviny nebudou sázeny, jak bylo špatným zvykem, do mělké díry v kusu vyříznutého asfaltu, do nedostatečného a kontaminovaného prostoru. Pohled jak takto nevhodně, neodborně vysazená zeleň postupně hyne je smutný. Proto naše projekty počítají s odlišným přístupem ke způsobům výsadby.
Principem tohoto řešení je vytvoření dostatečně velkého prokořenitelného prostoru a zároveň zajištění dostupné srážkové vody. Z rozměrných jam pro výsadbu bude nejprve odstraněna stavební suť a nejrůznější zbytky po výstavbě . V jámě bude vytvořen prokořenitelný prostor s organicko-minerálním strukturálním substrátem do kterého budou vsazeny stromy s balem. Nedílnou součástí projektů je řešení hospodaření a zavlažování dešťovou vodou. Dešťová voda bude ve většině zasakována do štěrkového podloží a následně do drenážního potrubí. V místě ( např. Velkopavlovická) budou umístěny celkem čtyři, vzájemně propojené drenážní šachty s štěrkovým obsypem ze kterých bude nová výsadba zavlažována.
Takto obnovená zeleň bude vitální, dostatečně odolná a schopná překonávat i suchá období roku.
Jiří Karásek
