Tajemství Vinohrad. Díl druhý: Od Zbrojovky k utajeným továrnám

Tajemství Vinohrad.

Díl druhý: Od Zbrojovky k utajeným továrnám

Na konci druhé světové války se Brno stalo jedním z klíčových průmyslových center Protektorátu Čechy a Morava. Velké zbrojovky, letecké motory a montáž stíhaček se snažili Němci ochránit před spojeneckými nálety přesunem výroby pod zem. Výsledkem je spletitá síť dokončených i nedokončených objektů, které se dodnes občas i mýtyzují, z některých však i po letech stále mrazí. Tady je přehled několika zajímavých lokalit.

Vznik Zetoru – Flugmotorenwerke Ostmark

Původní brněnská Zbrojovka (Waffenwerke Brünn) se za okupace stala součástí německého zbrojního koncernu. Ještě důležitější pro letecký program byla pobočka Flugmotorenwerke Ostmark (později Glöckner-Ostmark) v Líšni – právě na místě dnešního Zetoru. Od roku 1941–1942 se zde stavěl velký závod zaměřený především na výrobu vstřikovacích čerpadel Bosch pro letecké motory Daimler-Benz DB 603 a DB 605. V podniku probíhala i kompletní montáž těchto motorů, které poháněly stíhačky Messerschmitt Bf 109. Brněnský závod tak byl důležitým dodavatelem klíčových součástek do celého systému výroby Messerschmittů. V srpnu 1944 byla továrna při prvním velkém americkém náletu na Brno těžce poškozena, což ještě urychlilo snahy o přesun citlivé výroby do podzemí.

Dělnická kolonie Hamburk

S bleskovým růstem výroby a přílivem tisíců pracujících vyrostly v blízkosti tratí a lomů dělnická kolonie. Tvořily ji jednoduché domky a provizorní stavby pro zedníky, lomové dělníky i zaměstnance zbrojovky. Vznikla i kolonie Hamburk, nikoliv však jako dělnická. Domky zde byly vybudovány především pro německé inženýry a odborné pracovníky firmy Bosch, kteří do Brna přišli zavádět technologie pro výrobu čerpadel leteckých motorů v přilehlé továrně. Většina z nich pocházela z německého Hamburku. Odtud tedy pochází i název Kolonie Hamburk. Po válce byly pak opuštěné domky předávány dělníkům pracujícím v nově vzniklém Zetoru. Život v této kolonii přímo pod divokými svahy byl tvrdý, ale vytvořil osobitou lokální komunitu.

Továrna Diana – montáž Messerschmittů

Pod krycím označením Diana Němci využili nedokončené železniční tunely na trati Brno – Havlíčkův Brod (Loučský, Lubenský a Níhovský tunel u Tišnova). V letech 1944–1945 se zde montovaly trupy a křídla stíhaček Messerschmitt Bf 109 (zejména verze G-14 a později G-10).

Motory DB 605, které se do těchto letadel montovaly, se vyráběly v líšeňském závodě Flugmotorenwerke Ostmark. Brněnský závod a Diana tak byly součástí stejného dodavatelského řetězce – jeden dodával klíčové agregáty, druhý montoval hotové stíhačky. Pracovali zde totálně nasazení dělníci i vězni. V továrně byli dělníci schopni vyrobit 8 až 10 stíhaček denně. Továrna byla funkční, i když nedokončená v původně plánovaném rozsahu.

Úkryty a štoly pod Stránskou skálou

Hned vedle líšeňského závodu (budoucího Zetoru) se v masivu Stránské skály razil systém štol o profilu zhruba 4 × 4 metry. Měl sloužit jako podzemní pobočka Flugmotorenwerke Ostmark pro výrobu leteckých motorů a součástek poté, co spojenecké bombardování závodu v Líšni a velké továrny u Vídně ohrozilo výrobu německých stíhaček. Část chodeb byla do konce války vyražena, elektrifikována a částečně vybavena stroji. Po válce byla část prostor přestavěna na protiatomový kryt civilní obrany. Dodnes patří k nejlépe dochovaným brněnským podzemním objektům z válečného období. Pro zajímavost: Po ukončení války zůstalo na území Československa velké množství dílů pro motory DB 605. Ty se svezly z celého území do podniku Avia v Praze, kde se zkompletovaly a následně poháněly stíhačky Avia S-99. Podobně byly využity i součástky pro motory Junkers Jumo 211, čímž vznikla známá Avia S-199 „mezek“

Pozůstatky na Hádech

Lomy na Hádech (Růženin lom, Džungle a pozdější etážový lom) sloužily především k těžbě vápence pro Maloměřickou cementárnu. Za války byla cementárna pod německou správou (Zement und Kalkwerke Malmeritz) a těžba se rozšířila – cement byl strategická surovina. Dochované betonové základy, zbytky drtiček a kompresorovny u dnešního Lamacentra jsou pozůstatky právě této těžební infrastruktury.

Dopravní štoly mezi lomy sloužily odvozu kamene. Na rozdíl od Stránské skály nebo Akátek zde není doložena ražba skladových kavern ani zbrojní výroba. Hády zůstaly především surovinovou základnou.

Podzemní továrna pod Vinohrady (Akátky / Židenice)

Nejnovější a stále zkoumaný objekt leží v lesoparku Akátky pod Vinohradským kopcem, poblíž židenického hřbitova. V roce 1944 zde Němci začali budovat podzemní komplex související se Zbrojovkou – měly zde být větší výrobní prostory (5–6 m) pro zbrojní výrobu a užší chodby sloužící jako kryty.

Do konce války stihli vyrazit jen část. Amatérští badatelé (zejména Radovan Soudek) a židenická radnice objekt v posledních letech zmapovali pomocí 3D laserového skenování – zatím přibližně 510 metrů chodeb. Část leží v trase plánovaného tunelu velkého městského okruhu . O existenci komplexu se zmiňují i některé odtajněné materiály, včetně zmínek v záznamech CIA. Objevem továrny se vysvětlila i přítomnost betonových věží v Akátkách, které jsou nedílnou součástí právě této podzemní továrny.

Kryty a zákopy v Čertově rokli

Čertova rokle (a přilehlá údolí mezi Vinohrady, Lesnou a Židenicemi) sloužila za války jako prostor pro výkop protileteckých krytů a zákopových soustav. Budovaly se zde úkryty pro zaměstnance železnice, zbrojovek i civilní obyvatelstvo. Po osvobození území převzala Československá lidová armáda, která zde zřídila vojenské cvičiště, střelnice a autopark. Dodnes se v terénu občas nacházejí pozůstatky betonových prvků.

Kdy se do podzemí podíváme?

Zatímco mnohé ze starých štol pod Hády a v Čertově rokli byly po válce z bezpečnostních důvodů zasypány, odstřeleny nebo zabetonovány, unikátní prostory ve vinohradském kopci čeká velká budoucnost.

Do prostoru pod námi totiž v současné době zasahuje stavba tunelu Velkého městského okruhu (VMO Vinohrady). Město se rozhodlo z této stavby udělat jedinečnou příležitost. V rámci plánované revitalizace lesoparku Akátky má na povrchu vzniknout nové zázemí s kavárnou, ze které bude vybudován přímý a bezpečný vstup přímo do těchto dochovaných historických štol. Dočkáme se tak otevření další fascinující kapitoly brněnského podzemí přímo na pomezí Vinohrad a Židenic.

Najdou se tu pamětníci, kteří pamatují ještě starou kolonií Hamburk, nebo v ní žili? Chtěli jste se někdy podívat do uzavřených štol na Hádech? Máte nějaké fotografie z výletu, kde jsou štoly zachyceny? Slyšel někdo o podzemní továrně pod našim kopcem z povídání svých starších příbuzných? Napište do komentářů!

Jan Machálek